Chcete pomoci Ukrajině při obraně proti brutálnímu útoku komunistické zvůle? - ZDE

Země Koruny české se modlí, v Třebíči každou středu, info ► ZDE
Archív mší sv. online ► ZDE
(bazilika pokračuje ZDE)

Chcete sem přidat nějaké informace? Pište na info@kratr.cz

 

2022 1 t

Ač situace o letošních Vánocích nebyla nikterak příznivá, v Třebíči se i tak podařilo ve všech kostelích nacvičit a provést sborovou a instrumentální hudbu. Vše ve znamení jisté obezřetnosti a skromnosti vůči minulým rokům, ale o to upřímněji.

Farnost kostela Proměnění Páně na Jejkově se letos mohla pochlubit zcela novým dětským sborem Kuliferda. Jeho odvážných osm děvčat (věk 6-11) se na Štědrý den a Boží hod spojilo s malým orchestrem a několika sboristy bývalého sboru Amea Chorus a pod vedením Ing. Karla Tomka bohoslužby prozářili třpytivým dětským sopránkem. Jelikož je důležité chrámové muzikanty a zpěváky do sborů nejen lákat, ale především vychovávat a vést již od útlého věku, málokterá "Kuliferdka" se o těchto svátcích vyhnula svému vůbec prvnímu sólu. Počáteční trému a ostych prvních zkoušek tak vystřídaly suverénní zpěvácké výkony, inu jak to u dětí tohoto věku bývá. S hravou atmosférou sboru (a milého provedení) skvěle souzněl i výběr skladeb, kterými byly koledy z kancionálu ve vkusných reharmonizacích s častokrát velmi nápaditými ritornelly od australského skladatele Charlese Norwella, který s oblibou pro tento konkrétní kůr skládá.

Koledová díla tohoto autora zazněla i na kůru děkanského kostela sv. Martina. Ač byl program těchto Vánoc sestavován tak, aby jeho případné storno z epidemiologických příčin co nejméně bolelo, přesto se podařilo více než důstojně oslavit narození Spasitele. Původně skromně pojaté obsazení se tak povedlo rozšířit na celý Svatomartinský chrámový sbor s orchestrem, ve kterém jsme snad poprvé v historii kůru měli kromě smyčců, varhan a flétny obsazeny i orchestrální perkuse a dokonce i skutečnou sedmipedálovou harfu (!). Právě ta nejvíce vynikla v ritornellu k písni Chtíc aby spal (opět z pera Charlese Norwella), které je sametovou ukolébavkou v jemném třídobém taktu právě narozenému betlémskému Jezulátku. Oproti něžnému programu z Božího hodu, byla muzika na novoroční mši svaté radostná, snad i méně vážná a předznamenávající rok očekávané radosti z postupného vytrácení jedné jisté pandemie. Opět v aranži a ritornellovém stylu Charlese Norwella zazněly veselé Třebíčské koledy, které jazykem ale i nenucenou melodikou zcela odpovídají slavným malovaným třebíčským betlémům, které zdobí naše kostely dodnes. Třešničkou na dortu pak byly třebíčská premiéry části Variací na píseň Adeste Fideles pro smyčcový orchestr a svátečního Postludia pro varhany na píseň Narodil se Kristus Pán, obojí od třebíčského varhanáře, varhaníka a skladatele MgA. Tomáše Nováčka.

U sv. Martina ovšem již 30 let v různých podobách a uskupeních funguje schóla mladých muzikantů, nyní pod vedením budoucího pedagoga Vojtěcha Pio Čapka. Vystupuje ve zvukově velmi zajímavém obsazení: jednohlasý zpěv, sopránová flétna, klarinet, housle, baskytara a klávesy. O svátku Zjevení Páně doprovodila mši svatou v autorské aranži širokým výběrem vánoční hudby od části Rybovy Tříkrálové pastorely, přes tradiční koledy – jako například Veselé vánoční hody, až po soudobou muziku: Díky Betlémské ze zpěvníku Hosana, nebo S nadějí pod srdcem z webu Regenschori.cz.

Taktéž bazilika sv. Prokopa, jakési někdejší pomyslné epicentrum vánoční muziky v Třebíči hlavně při hojně navštěvovaných koncertech, nezůstala zcela hudbou opuštěna. Již druhý rok sice musela být většina koncertů a různých akcí zrušena, avšak letos se alespoň mohl za svědomitého dodržování vládních nařízení uskutečnit již rok odložený jubilejní 35. novoroční varhanní koncert Mgr. Marka Buše, varhaníka třebíčského a kastelána zámku na Náměšti. "Výběr z hroznů aneb nadrobený kafe!" – takovýto "punkový" název programu zval návštěvníky k nevšednímu výběru skladeb, které zdejším varhanám v příjemné románsko-gotické akustice nejvíce sluší (navzdory pomalé traktuře a částečně poškozenému píšťalovému fondu). Na původně romantickém nástroji se zaskvěla Fantasie na symfonickou báseň Vyšehrad Josefa Kličky, ale i třeba renesanční Samuel Scheidt, Johann Sebastian Bach, Felix Mendelssohn-Bartholdy nebo dokonce břeskný Leoš Janáček a i Carl Orff ve varhanním přepisu samotného interpreta.

Při bohoslužbách pak hrál početný orchestřík bazilických dětí pod vedením manželů Lojdových. Opět bohaté a nevšední složení muzikantů (5 houslí, 3 flétny, 2 kytary, violoncello a altový saxofon) doprovodilo dětskou štědrovečerní mši svatou, uvítalo zástupy dětských tříkrálových koledníků a pak v neděli 9.ledna doprovodili zpěv farníků při mši svaté, na které však také hostoval i chrámový sbor kostela Narození Panny Marie v Přibyslavicích pod vedením Ing. Pavla Maxy, rovněž také varhaníka baziliky.

František Ignác Dolíhal

vira.cz