- P. Karel Satoria: Povoláním člověk, Duchovní obnova ŽÍZNÍM v Třebíči 12.10.2019
Přednášky k poslechu a ke stažení: PŘEDNÁŠKA 1, PŘEDNÁŠKA 2, PŘEDNÁŠKA 3, HOMILIE

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2020 - HLEDÁME DOBROVOLNÍKY !

 

 

CHCETE SI ZAZPÍVAT TŘEBÍČSKÉ KOLEDY NA VÁNOCE 2019? - ZDE

Vážení přátelé,

v polovině adventní doby 2018 bude možné v našich farnostech zakoupit jedinečný zpěvník a CD „Třebíčských koled“. Je to soubor mnohdy skoro zapomenutých vánočních písní, které doma o Vánocích u postaveného betléma zpívali naši předkové a vítali jimi narozeného Spasitele. Před téměř sto lety tyto písně sesbíral a vydal Zdeněk Kaňák a P. František Vítek. Zpěvníčky a upravené texty těchto písní se uchovávají mezi zpěváky, chrámovými sbory, věřícími a najdeme je i v některých státních knihovnách. Občas něco z tohoto našeho pokladu přidá do svého vánočního repertoáru nějaký sbor. U betléma si je zazpívá už jen málo rodin.

Já jsem se s těmito koledami poprvé seznámil coby dvanáctiletý ministrant na ministrantské schůzce, na kterou je přinesl Honza Pacner a na harmonium nás doprovodil Marek Buš. Velmi se mi líbily, a proto jsem si jich několik opsal. Když jsem je ukázal některým příbuzným a známým, nikdo z nich je neznal. Po letech jsem si na toto opět vzpomněl a bylo mi líto, že je mnoho věřících nezná. Rozhodl jsem se tedy pro to něco udělat. Ofotil jsem si obě vydání, přepsal, oslovil Karla Tomka a ten mě poslal ještě za panem Jaroslavem Paikem. Setkání a spolupráce s ním bylo to nejlepší, co k jejich vydání mohlo přispět. Jediné, co jejich vydání oddalovalo, bylo přesouvání na další dny.

Nadšení dalších, kteří mi slíbili pomoc (Karel Tomek, P. Jiří Plhoň, zpěváci souboru Musica animata), mě po celou dobu utvrzuje v tom, že nejde jen o dílo několika lidí, ale o dílo Boží. Pan Paik byl letos (2018 pozn. red.) v březnu povolán na věčnost a této chvíle se nedožil. Těšil se, až koledy vyjdou a on jimi bude moct obdarovat své přátele. Proto také vnímám tento zpěvník jako dar od něj, ale i jako poděkování jemu.

Protože některé koledy mají hodně slok, nebylo možné je nazpívat na CD celé. Každý, kdo si tedy koledníček a CD zakoupí, bere na sebe závazek, že se je postupně naučí celé. Splníme tak přání pana Jaroslava Paika: „Nelze si přát víc, než aby náš koledníček přenesl třebíčské koledy, tento malý hudební poklad našeho města, do další doby, předal je dalším generacím, a snad je také vrátil i do našich domácností.“

Petr Svoboda

Od 3. neděle adventní 2018 bude možno v třebíčských farnostech zakoupit CD + zpěvník „Třebíčských koled“. Cena 100 Kč zahrnuje pouze nutné náklady na vydání. Prosíme, abyste šířili toto dílo pouze jeho zakoupením. Děkujeme.

Je také možné si CD + zpěvník objednat na adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. (v tom případě se k ceně 100 Kč připočítá i poštovné, příp. dobírka)

AKTUALIZACE 10.12.2019:
Vydavatel Petr Svoboda mi sdělil, že celý náklad byl minulý rok rozebrán, ale když bude zájem, příští rok 2020 zařídí dotisk. Zájemci se včas dozví informace z médií a samozřejmě na této stránce, kde bude v příhodný čas možnost objednání.

Karel Tomek

O autorech

P. FRANTIŠEK VÍTEK
(1904–1983) katolický kněz, etnograf, středoškolský profesor katolického náboženství na třebíčském gymnáziu v letech 1935 – 1948. Rovněž byl známým sběratelem třebíčských koled. Je po něm pojmenovaná ulice v městské části Třebíč – Týn.

ZDENĚK KAŇÁK (4. října 1910, Brno – 4. října 1991 tamtéž) byl český dirigent, sbormistr a pedagog.
Pocházel z učitelské rodiny. Vystudoval reálné gymnázium v Kroměříži a Přírodovědeckou fakultu v Brně. Základní hudební vzdělání získal ve škole Moravana v Kroměříži. Vedle studia přírodních věd navštěvoval také přednášky z hudební vědy na Filozofické fakultě. Studoval skladbu u Václava Kaprála, zpěv u Bohumila Soběského a řízení sboru u Viléma Steinmana.
Nejprve vyučoval matematiku a chemii na gymnáziích a průmyslových školách, později v Třebíči a v Brně hudební výchovu a hudební pedagogiku. V roce 1950 se stal lektorem metodiky hudební výchovy a konsultantem dálkového studia na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1957 byl vedoucím kabinetů hudební výchovy a chemie při Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně.
Ve všech svých působištích se zabýval organizací hudebního života a řídil místní pěvecké sbory. (Pěvecký sbor hudebně-taneční školy při brněnské konzervatoři, vedoucí pěveckého souboru OpUs v Brně, vedoucí sboru Sokola Brno I. aj.) Vyučoval rovněž na brněnské konzervatoři a sbíral lidové písně na Třebíčsku.

JOSEF ONDŘEJ NOVOTNÝ (1778 – 1856), nastoupil jako náměšťský kapelník v roce 1808 po odchodu prvního kapelníka Gottfrieda Riegera do Brna,
Novotný byl původně od roku 1800 violoncellista zámecké kapely, který v pozici kapelníka i učitele některých dalších Haugwitzových instrumentalistů a vokalistů působí až do roku 1820.3
V náměšťské hudební sbírce se Novotného skladby dochovaly pouze v nepatrném zastoupení: 2 Contradans a 6 Deutsche Ländler – orchestrální skladby vycházející z lidové taneční hudby. Stejně jako před ním Rieger i Novotný odchází z Haugwitzových služeb do Brna, kde působí až do své smrti jako regenschori a skladatel mimo jiné zhudebňující řadu českých vlasteneckých písňových textů svých současníků (J. V. Kamarýt, D. Rettigová, M. Z. Polák, V. Hanka, M. Klácel). Asi největší obliby došly jeho tři vánoční pastorely, které nacházíme na nesčetných chrámových kůrech po celé Moravě: Ave Jesu novo nate (též s českým textem "Vítej, malé Jezulátko"), Hodie nobis coelorum rex a Natus est in Bethlehem (s citací melodie koledy Narodil se Kristus Pán).

Předmluva k historickému vydání Třebíčských koled v roce 1943.

Ve starých rukopisných zpěvnících třebíčských betlemářů nacházejí se původní koledy, jejíchž melodie znali již jen pamětníci. A přece jsou to zpěvy tak rázovité, že zaslouží, aby se s nimi seznámila širší veřejnost.

Předkládáme Vám výbor dvaceti koled. Nápěvy mnohých existují ve dvou i třech variantách; jako ukázku jsme uvedli koledu: „Vstaňte, všichni lidé, vzhůru". Leč i u téže koledy zpívají se další sloky s různými, někdy i značnými úchylkami. Příkladem nám může býti koleda „Něco nového". Z důvodů vydavatelských není ovšem možno uvádět doslovnou notaci všech slok.

Sběratelé zapsali všechny varianty i menší změny. V Třebíči samotné byly potom koledy zpívány jak v kostelích s varhanním doprovodem, tak koncertně v harmonisaci pro smíšený sbor, některé s doprovodem dechového kvarteta nebo malého orchestru.

Třebíčské koledy možno rozděliti do dvou skupin: koledy s původním textem i nápěvem a koledy s textem obecně známým, ale nápěvem zcela odlišným od běžné noty. V naší sbírce jsou většinou takové koledy, které podle dosavadního zkoumání mají původní text i melodii.

Po hudební stránce jsou některé koledy značně originální. Týká se to zvláště delších nápěvů, které mají dvojdílnou formu, vyplývající namnoze z textu, jenž staví proti sobě „kůr andělů“ a „sbor pastýřů“. V kůru andělů projevuje se často vliv umělé chrámové hudby, ve sboru pastýřů ozývá se jadrný lidový tón. Celek se vzájemně doplňuje, přináší účinný kontrast a gradaci. Typickým příkladem je koleda „Něco nového“ nebo „Vzhůru, vzhůru, pastýři“. Zajímavé je, že tuto dvojdílnost najdeme i u koled, které nemají text rozlišený ve dva sbory, jako na př.: „Všechno plesá zde na zemi." Další hudební zvláštností třebíčských koled jsou církevní tóniny, které se u některých z nich vyskytují a svědčí o starobylosti nápěvu. Příklady: Narodil se nám Spasitel, Aj, Mikulo Vašuro, Copak, medle, to znamená.

Původ koled je dosud nerozřešenou otázkou. Zdá se však, že není jednotný. Rukopisné zpěvníky betlemářů pocházejí z počátku minulého století. Zapsané koledy budou tedy původem mnohem starší. Domníváme se, ze kromě nápěvů, přinesených odjinud a přizpůsobených textu i místnímu hudebnímu prostředí, zúčastnili se tvorby, bud přímo nebo nepřímo, hudební činitelé města, učitelé - ředitelé kůrů. Pro nepřímé autorství by svědčil případ koledy ,,V malé chýšce pod horami,“ která pochází zřejmě z novější doby. Její melodii označovali pamětníci přímo za umělou a tvrdili, že byla součástí nějaké skladby, kterou slýchali v kostele. Při zjišťování skladeb místních třebíčských skladatelů byla melodie koledy zjištěna ve skladbě „Tantum ergo“ od bývalého říd. učitele Ant. Mikundy.

Uvádíme i umělou koledu „Dormi secure“ a bude zajímavo zjistiti, zda a kde jinde jest či byla zpívána. Stejně není asi původní třebíčskou koledou „Aj, Mikulo Vašuro“, která svým dialektem ukazuje na původ valašský. Možná, ze i některá z ostatních se ukáže jako nepůvodní. Nijak nás to nezarmoutí, naopak budeme vděčni za každou zprávu. Částečně byly tyto koledy vytištěny před lety v kostelním zpěvníku třebíčského knihkupce J. F. Kubeše, bohužel bez not. (Poslední vydání, šesté, vyšlo r. 1906.) Dobrá polovina - zvláště ty, které se v kostele nezpívaly - dosud vydána nebyla.

Sběratelé děkují všem, kteří nám koledy zpívali a tak tyto rázovité lidové zpěvy pomohli uchovati. Dále jsou povinni vřelým díkem Gymnasijní matici v Třebíči, která svůj tolikrát projevený zájem, o jejich práci vyvrcholila tím, ze vzala na sebe náklad spojený s vydáním našich koled. Stejné děkují za hmotnou podporu Městské spořitelně a třebíčskému Radioklubu.

Náš kraj nemůže se pochlubiti skvělými kroji, ani nádherou světských lidových písní, má však své krásné koledy. Jejich vydáním chceme zachovali tento poklad i generacím budoucím a vzdáti čest těm našim předkům, kteří z lásky k Jezulátku je skládali.

V Třebíči L. P. 1943. P. František Vítek - Zdeněk Kaňák.